Renata Machýčková /1988/ se narodila ve Valašském Meziříčí a nyní žije v Bergamu v Itálii. Vystudovala prestižní Akademii výtvarného umění v Praze, konkrétně Ateliér malířství II. pod vedením Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy, a od dob studií se řadí mezi ty autory, kteří jsou schopni individuálním a velice zajímavým způsobem reflektovat hranice již příliš kodifikované a zkonvencializované stylové řeči a překračovat je k novým možnostem výpovědi.
Machýčková experimentuje s materiály jako je epoxidová pryskyřice, polyuretan a přírodní vosk, a vznikají tak obrazy, jejichž hlavním tématem je materiál sám o sobě. Opakované ničení již vzniklých struktur, jejich přetírání a znovuvytváření se stává archeologií vrstev.
„Na povrchy pláten a papírů Renata vytváří struktury podobné krajkám či jemně rytmicky drásané kůži. Při tvorbě Renata nehledá konkrétní témata; motivem a tématem je proces sám, ono spojení s každodenním rodinným i vnitřním, osobním životem“, uvedl kurátor výstav Jan Pfeiffer.
V jejích obrazech se odráží záznam času, událostí a období, do kterého schizofrenicky pronikají vzpomínky a vjemy z každodenního života. Často pracuje s křehkostí a tendencí destrukce.
„Renata je autorka, která senzuálně vnímá vše kolem sebe a to převáří do křehkých záznamů, ale i do esteticky čistých, technologicky promyšlených děl. Jak autorka sama reflektuje: hlavní ovlivňující faktor je pro ni prostředí, konkrétně a aktuálně to její rodinné. Rodinu však nevnímá jako téma, ale jako neoddělitelnou součást procesu tvorby a situace“, doplnil kurátor výstavy.
Výstava Vlnoměky je speciálně připravena pro prostory Galerie Sýpka a je sestavena ze sérií vyřezávaných papírů a vosků. „Koncept výstavy je rozdělen na dvě části, z nichž hlavní místnost tvoří sestava dřevěných vyřezávaných sloupů, na kterých jsou vystaveny práce na papíře. Horní místnost by měla být vnímána jako zakončení, oslava. Věci jsou vystaveny horizontálně s odkazem na způsob jejich vzniku“, přiblížila Renata Machýčková.
