Ateliér sochařství na AVU v Praze, pod pedagogickým vedením Tomáše Hlaviny a odborné asistentky Jimeny Mendozové je primárně zaměřen na práci s prostorem, sochu, objekt a instalaci, ale v jeho prezentaci vnímáme i různé přesahy do jiných médií. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace „vizuálního myšlení“ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem.
Všechny tyto smýšlející podoby a výstupy budou patrné v kompaktní instalaci nesoucí název Drlaňa. V Galerii Sýpka se představí mladí umělci, studenti a stážisti působící ve zmiňovaném ateliéru (Nela Britaňáková, Kristína Haviarová, Veronika Hurtová, Jindřiška Jabůrková, Mikuláš Juráček, Monika Kučerová, Lema Ahmadi, Matěj Liška, Jana Svobodová, Tereza Sýkorová, Tereza Šrámková) projekt, který vznikl jako spontánní a bezprostřední reakce na daný prostor.
„Studenty zaujala rustikální atmosféra vyznačující se výrazným užitím dřeva ve výstavních interiérech. Pracovním tématem se tak stalo dřevo, chápané nejen jako materiál, ale i ve významech environmentálních, metaforických nebo symbolických, avšak uvažování studentů se postupně rozvíjelo ještě dále do širších souvislostí. Studenti se v průběhu práce zajímali o region Valašska, pohádky, folklór, písně, nářečí a také o lokální historii zámku ve Valašském Meziříčí. Název výstavy Drlaňa byl vybrán jako jakési intuitivní vyjádření těchto kontextů. Zacuchané ženské vlasy, transformující se v název výstavy, lze považovat za metaforu souvislostí vystavených prací. Dalo by se říci, že se na výstavě prolínají antropologická a environmentální témata. Můžeme se zde setkat s pohádkovými inspiracemi, metamorfózou předmětů, přírodní magií, tajemností přírodních procesů nebo s psychedelickými představami,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Hlavina.
