Pokud tedy bude odvážným pořadatelům a jejich publiku štěstí nakloněno, Valašský špalíček se v areálu zámku Žerotínů bude konat již po devětatřicáté. Dramaturg festivalového programu Karel Prokeš s týmem spolupracovníků z Kulturního zařízení města Valašského Meziříči opět nabízí fanouškům big beatu návraty známých i téměř zapomenutých kapel, hvězdné doteky popu, magii elektrických kytar v rukou rebelů 60. a 70. let, blues černé i bílé, folkové vzpomínky na budoucnost, jemné prstoklady jazzové lyriky i lehké tušení souvislostí v pološeru undergroundových experimentů.
Nicméně, současná poněkud retrospektivní tvář donedávna dost progresivního Valašského špalíčku už celou pětiletku vyvolává řadu otázek. „Myslím, že aktuální programová skladba spíš přináší různé odpovědi,“ namítá zakladatel festivalu a tvůrce toho retro modelu Karel Prokeš. „ Pamětníci si tu připomenou a mladí se zde dovědí, kdo byli ti pionýři big beatové dekády, kteří si museli svůj životní styl, svou hudbu, módu a výtvarnou estetiku doslova vyvzdorovat. Kdo stál za pozoruhodnými projekty na hudební scéně sedmdesátých let. Co dnes hrají a jak vypadají ti strejdové s elektrickými kytarami, po nichž šílely holky, které jsou dnes už na penzi...,“ vtipkuje kulturní animátor z Valmezu, jenž aktivně sleduje vývoj na hudební scéně už déle než padesát let. „Ale jsou tu i jiné zajímavé věci,“ pokračuje dramaturg v úvahách. „Možná je dobré vědět, koho a proč dnes zajímá hudební kultura, která se ve druhé polovině 20. století stala společným jazykem mladých lidí na polovině zěměkoule. A co to třeba znamená pro naše časy...
Už nyní však organizátoři vědí, že budou muset oželet část na podzim zveřejněného programu, který měl do jisté míry také „splácet dluhy“ z loňského, vinou epidemie koronaviru, trochu zeštíhleného osmatřicátého ročníku. Jednání, hlavně s většími kapelami, probíhají s velkým předstihem, zpravidla trvají dlouhé měsíce, někdy i roky. A tak samozřejmě leccos z toho, co bylo dohodnuto někdy v roce 2019, dnes naráží na neúprosnou realitu.
Nicméně, pořadatelé jsou s oslovenými hudebníky a skupinami stále v kontaktu a průběžně zjišťují aktuální stav, možnosti, či různá omezení na obou stranách. „Bohužel, koronavirus z Číny způsobil globální problém a vývoj epidemie je těžko předvídatelný nejen v České republice. Není se tedy čemu divit,“ vysvětluje Prokeš, „když bluesoví veteráni Paul Jones, Dave Kelly, Rob Townsend, Tom McGuinness a Gary Fletcher, tedy legendární The Blues Band z Velké Británie, se z účasti na letošním ročníku omluvili.“
S britským Blues Bandem pořadatelé Valašského špalíčku jednali o vystoupení ve Valmezu čtyři roky. V roce 2019 měla kapela jiné závazky, loni vypukla epidemie a letos ta situace není lepší. Na rok 2022 kapela v termínu Valašského špalíčku plánuje poslední britské turné... „Tím bohužel, přinejmenším pro dva následující ročníky, ale dost možná i navždy, padá nejen koncert Blues Bandu, ale také plánované vystoupení dua Dave Kelly & Maggie Bell,“ s lítostí oznamuje organizátor festivalu. Skotskou královnu bluesrocku, zpěvačku Maggie Bell, si dobře pamatují návštěvníci Valašského špalíčku 2017. Tenkrát ji doprovázel Hamburg Blues Band. Na její letošní akustický koncert s vynikajícím kytaristou Davem Kellym se tedy znalí posluchači hodně těšili. Tenhle zážitek však už nevratně patří do výkazu ztrát.
V dalších případech zatím není rozhodnuto. Zástupce kapely irského kytaristy a zpěváka Erica Bella, v roce 1969 zakladatele slavných Thin Lizzy, se před několika dny ozval, že zájezd do Česka zatím nevzdává. Totéž s příchodem jara vzkázal také jeden z nejvýznamnějších rockových kytaristů kontinentální Evropy Jan Akkerman, který se v 70. letech minulého století proslavil jako sólista Nizozemské art rockové kapely Focus. Ani jeho krajané z kapely Livin' Blues Xperience, kterou vede charismatický původní zpěvák a hudebník Nicko Christiansen, či o generaci mladší Leif De Leeuw Band, zatím tak říkajíc nehodili vidle do hnoje.
„S účastí zahraničních umělců je to holt rozehraná partie o mnoha neznámých,“ konstatuje šéf festivalového programu. Zatím počítáme třeba s maďarskou skupinou Ék a sólovým vystoupením jejich frontmana Olivera Lee. Také polské kapely, třeba Ornery Broad, kterou tvoří zpěvačky Natalia Kwiatkowska, Eliza Sicińska a Paula Wolski, dále Jan Galach Band, Smooth Gentlemen i Magda Magic Piskorczyk, zatím s vystoupením na Valašském špalíčku počítají. Stejně tak E.C. Was Here - Tribute To Clapton, širokoúhlé sdružení hvězd polského blues v repertoáru kytarové legendy světového bluesrocku. A na druhé straně, už moc nepočítáme s účastí finských skupin Micke & Lefty featuring Chef a Micke Björklöf & Blues Strip, pro jejichž účast na našem festivalu jsou důležité koncerty v Polsku. Ale tam nám teď nikdo nic nezaručí. A aby ta informace o účasti zahraničních umělců byla celistvá, nově teď jednáme o vystoupení na Valašském špalíčku 2021 s americkým rockovým písničkářem Josephem Parsonsem, zkušeným prodejcem emocí, jak ho před časem trefně nazval kterýsi z britských novinářů, “ uzavřel dramaturg kapitolu o zahraničních kapelách na festivalu ve Valmezu.
Neblahé okolnosti v časech koronaviru si na organizátorech kulturních akcí vynucují dost akční přístup. Trénují jejich schopnost program neustále dotvářet, rychle měnit a pohotově reagovat na neustálé změny. Vedle Marthy a Teny Elefteriadu, pětasedmdesátileté legendy české folkové scény Vladimíra Merty s houslistou Janem Hrubým, nebo Luboše Pospíšila se skupinou 5P a řady dalších, tak nově přibylo vystoupení Jiřího Pavlici s Hradišťanem ve spojení s Hanou a Petrem Ulrychovými a jejich kapelou Javory Beat. Novinkou je také Flamengo Reunion Session s původním kytaristou Pavlem Fořtem, Vladimírem Gumou Kulhánkem na basu a dalšími hosty. A zdá se, že letošní pětasedmdesátiny by zde mohl předběžně oslavit i dávný zpěvák skupin Cardinals, Blue Effect, či Bohemia Lešek Semelka, abychom připomněli jména, která pořadatelé Valašského špalíčku zatím nezveřejňovali.
Vzhledem neustále se proměňující situaci rozhodně sledujte stránky www.valasskyspalicek.cz, kde se dozvíte nejaktuálnější informace.
(smo#2021)